urbanistická studie Valmez - rezidence Štěpánov 1. místo ve vyzvané soutěži

Místo s velkým potenciálem v sobě spojuje houževnatost a bohatost valašského kraje. Rozvolněná struktura je propojovacím polem přírody a rezidentního bydlení.

Ráno, při ranní kávě s výhledem na město a jeho krajinu, nám může připomenout naše bytí a spojení s duchem místa.

Valašské Meziříčí je vstupní branou do pohoří Moravskoslezských Beskyd. Původní semknutý klastr bloků vymezil malebné náměstí, které bylo manifestací kulturní vyspělosti a významu obce. V 60-80 tých letech zasáhla město asanace, která proměnila tvář města, ale v kontextu místa stavby lze najít dobré odkazy na strukturalismus a poetiku modernismu. Vidíme čistě modernistický zónovací princip rozvolněného sídliště s důležitým prvkem nemocnice a trochu potlačeným prvkem vybavenosti. Hraniční ulice Štěpánov je rozhraním “high rise and low rise” urbanismu. Proto je dobré pracovat s urbanistickým gradientem, ne jen plošným ale i časovo prostorovým.

Vytvořit gradient propojující místo nejen v prostoru ale i v čase.

Být další vrstvou doplňující komplexitu města a pulzující stavbou životního elánu

i nekonečných cyklů přírody.

Propojení tradic valašských dřevostaveb s komfortem dnešní postkapitalistické společnosti.

POPIS OSLUNĚNÍ

Je třeba zmínit, že pro návrh urbanistické struktury bylo použito AI /umělé inteligence/ což je ne zcela podstatné, ale velmi zajímavé, protože bylo ověřeno, že stanovením jednoduchých pravidel a kritérií, můžeme dospět k úspěšným výsledkům.

Základní kritéria byla maximální stanovená celková plocha, maximální sluneční zisky, tedy oslunění fasád při eliminaci stínění sousedních obejktů.

VÝHLEDY

Jako další hlavní parametr výpočtového modelu byly brány výhledy do krajiny a volný horizont.

Maximální výhledy, kdy byla měřena suma všech výhledů, a hledáno řešení které bude eliminovat jejich zakrytí. Tyto hlavní parametry byly omezeny hranicí katastru. Díky AI bylo možné vytvořit tisíce iterací a všechny vyhodnit. Program pak našel nejoptimálnější řešení, které bylo dále architektonizováno.

PROSTOROVÉ ŘEŠENÍ

Návrh je tvořen čtyřmi bytovými domy, které postupně gradující objemově i výškově. Je tak umožněna prostupnost území a výhledy z bytů do krásného údolí města a jeho krajiny. Domy definují veřejný prostor ulice, ke kterým se přimykají, vytvořený vnitřní poloveřejný prostor pak je společným parkem s pobytovou vodní plochou. Bohatost a diferenciace prostorů umožňuje množství aktivit a participativní využití uživatelů.

Z ulice Luční je napojen parter prvního domu, který synergicky dopomáhá již existujícímu retailu a dále je zde vjezd do podzemních garáží. Od parteru se rampou dostaneme na plato, které je parkem pro samotné bytové domy.

Domy jsou 3 až 5-ti podlažní s výtahy, se skladbou bytů 1+kk až 4+kk. Domy jsou lichoběžníkového tvaru, díky kterému vždy vzniká redundační moment, který přináší určitou jedinečnost a akcent celku.

ODKAZ NA

VALAŠSKO

Domy jsou klasické zděné stavby charakteru pláště a nosného ztužujícího jádra. Stropy jsou železobetonové desky, stejně tak balkonové krakorce. Balkony jsou podepřeny dřevěnou konstrukcí, která je doplněna sekundární vrstvou dřevěných lamel, které zajišťují stínění a ochranu před přímým sluncem.

Navázání dřevěných prvků se odkazuje na tesařské spoje z tradičního stavitelství a vytváří nový jazykový slabikář.

I když má každý objekt stejný genotyp, projevuje se svým vlastním fenotypem, tedy lze v každém ze čtyř objektů najít vlastní formu a význam. Díky tomuto architektonickému jazyku můžeme soubor sledovat jako celek, ale i jako jednotlivé dílčí slova, které dávají dohromady větu a význam.

Tento narativ je známý právě z tradičního stavitelství a lze jej úspěšně přenést i do dnešní soudobé architektury.