objekt manifestující architektonické principy a strategie 21. Století. Pavilon. Kanonická architektura. Prototyp spojující minulost s přítomností a otázkami současného architektonického diskurzu. Čtení a zapisování, stejně jako rozvinutá analýza je zprostředkována pomocí zápisu dat, jejich uchovávání, překládání a nové čtení se stalo bezlimitní, nově data nejsou zatížena komprimací. Objekt je fabrikován ve fázi architektury ve 3tí digitálním obratu, což vede k zásadnímu obratu v přístupu k elementu a jeho distribuci. Místo 2 fázi digitální revoluce, kdy byl objekt standartizován a inženýrsky upraventak, aby mohl být snadno kalkutován ( Voxelizace), se nově pohybujeme v nekonečeném množství různých objektů,které jsou inteligentně umisťovány a agregovány ve struktuře, zachovávající si svůj tektonický a významový index. Premisou projektu je performativní bohatost, stejně jako kontextuálnost a udržitelnost principu. Projekt může vybízet ke kompetitivnosti mezi analogickým přístupem a digitálním učením. Program katalogizuje a způsobem strojového učení rozhodne o umístění danných komponentů ( elementů-objektů ). Nelineární proces agregace bude neustále prozkoumáván strukturálně a tektonicky. Význam bude kladen nejen na strukturální koherenci, ale i na performaci formy a čtení jejího významu. Santiniho kód bude integrován kontetuálně v hladce pruhovaném prostoru zámeckých zahrad Žďáru nad Sázavou.
an object manifesting the architectural principles and strategies of the 21st century. Pavilion. Canonical architecture. A prototype combining the past with the present and questions of contemporary architectural discourse. Reading and writing, as well as the developed analysis, is mediated by writing data, their storage, translation and re-reading have become limitless, the new data is not burdened by compression. The building is manufactured in the architecture phase in the third digital turn, which leads to a fundamental turn in the approach to the element and its distribution. Instead of the 2nd phase of the digital revolution, when the object was standardized and engineered so that it could be easily calculated (Voxelization), we are now moving in an infinite number of different objects that are intelligently placed and aggregated in a structure-preserving its tectonic and meaning index. The premise of the project is performative richness, as well as the contextuality and sustainability of the principle. The project may encourage competition between read-across and digital learning. The program catalogues and decides on the location of the given components (elements-objects) in the way of machine learning. The nonlinear aggregation process will be constantly explored structurally and tectonically. Significance will be placed not only on structural coherence but also on the performance of the form and the reading of its meaning. Santini's code will be integrated continuously in the smoothly striped area of the castle gardens of Žďár nad Sázavou.
