Potenciál města Žďár nad Sázavou
Abstrakt:
Potenciál města
Žďár and Sázavou vidíme v jeho spojení s kulturou zámku a jeho barokní krajiny.
Dotvoření bloku u náměstí jasně definujeme městské prostory. Pracujeme v metodě
sukcesivního palimpsestu : následné přepisování krajiny a města na jasných
pravidlech. Kde je dům, tam je potenciál k zástavbě. Kde je vegetace tam je
kapacita lesa.
Potenciál města
Žďár nad Sázavou
Intro :
město má ambice, nazývá se hvězda vysočiny a
to díky památce Unesco, Santiniho poutním kostelu na Zelené Hoře. Velmi ojedinělá
stavba na kopci za městem. Kompozice kostelu s krajinou, rybníkem, zámkem (
bývalým kláštěrem ) hospodářským dvorem a hřbitovem, je barokně dokonalá.
Samotný Žďár, jehož existence byla od počátku závislá na klášteru, ve své první
iteraci zaniknul. Tehdy bylo v kláštěře pouze 12 mnichů a to celou osadu
neuživilo. Druhý pokus Žďáru nastal ve 14. Století, zde již byla osada založena
na participaci s klášterem a samostatným obchodem. Vývoj městečka byl plynulý a
rostlý, zvrat nastal v 50 tých letech 20. století. Žďár byl vybrán jako
strategický bod na trase východ západ a bylo rozhodnuto o vybudování
strojírenského a slévarenského komplexu Žďas. Ten spustil prostorově sociálně
politický rozmach Žďáru. Vznikají Dagmarky, síldiště Stalingrad ( ukázkový
příklad urbanismu SORELY ( ref. Ostrava Poruba ), následně vznikají čtvrtě u
Vodojemu, dostavba řadových domů u zámku. Náměstí je razantně asanováno a
původní domky sou nahrazeny Moderními obchodními domy. Pozoruhodné je , že
každá vrstva Žďáru vytváří reprezentativní figuru architektur poplatných své
době vzniku. Ať Sorela let padesátých, moderna let sedmdesátých, výškové
panelové domy let osmdesátých, po postmoderní vrstvy devadesátých let.
Urbanistická koncepce importovaná z architektonického diskursu aplikuje důrazně
aktuální trendy navrhování, stejně jako poznatky K.Lynche ( trasy, uzly, body,
hranice). V rámci města jsou artikulovány dominaty výškovými domy ( Stalingrad,
Hasičská Pojišťovna, Nádražní Sídliště). Koláž ambiciozních architektur svádí
svůj vnitřní souboj diskursu a přitom Ždár nepůsobí že by to na něj, nebo na
jeho obyvatele mělo nějaký vliv. Ať je použitá vrstva seberadikálnějsí, v
hustém lese města zůstává podhoubí klidné.
Urbanistický koncept
Dotvoření městského bloku. Stávající Obchodní
domy tvořící hranici náměstí jsou “potěmkinovou vesnicí”. Za jejich zády se
nachází humna, místo, které je zapomenuté, zvrásněné a navštěvují ho pouze
zásobovací vozy. Funkcionalistická myšlenka zde naráží na obraz města, který je
najednou bipolární. Inspirací pro koncept chování se v prostoru řešeného území
vychází z politiky územního plánování, které říká, zachovat ráz krajiny,
civilizace a kultury. Krajina je osud místa a proto se stává spouštěčem
architektonických procesů. Humanismus ,který zde vždy reprezentoval Zámek
pracuje s dvěmi hlavními generativními diagramy. Informovanou symetrií a
uzavřenou centrálou. Aplikací těchto abstraktních strojů zrcadlíme figuru
obchodních domů a vytváříme superblok. Zceleni figury do uzavřené čočky jasně
definuje blok urbanistických figur náměstí a vymezuje veřejné
prostranství. Vzniklý potenciál nových domů je formován pomocí regulační
solární obálky. Je tak zajištěno dostatek oslunění i sohledem na sousední domy.
Vzniká krajinná architektura domů vytváříí terasy a potřebnou diferenciaci,
která je podobná tradičnímu rostlému městu. Vnitrobloky jsou vytvořeny jako
příjemné prostory podporujující program objektů. Atrium je ve své dominantní
poloze dotvářeno z podélných stran stávajícím měřítkem objektů. Jedná se o Miesovský
princip galerijního domu s přetaženou střechou a krytou pormenádou kolem domu.
Stávající dům je integrován do nového objektu ze strany lesoparku. Z horní
strany je zachována idea nízkopodlažního objektu služeb. Krajina Atria vychází
z jeho morfologie, je ově artikulována dle ní a jedná se o tři vrstvy : podélné
vrstvy u galerie doplněné vodním longitudálním prvkem, krajinou stupňů a
schidišť, sloužící pro klidové aktivity pozorování urbánního prostoru a vrstvy
kavárenské u objektu služeb.
Les - Kloub: Prostor mezi Obchodními domy a
sídlištěm se v průběhu čsu stal stabilizovanou krajinou. Využíváme její
potenciál a podporujeme myšlenku, aby se stala meziprotorem mezi superblokem a
sídlištěm. Svobodným demokratickým prostorem lesoparku, doplněným o retenční
jezírku. Uvažujeme o zachování stávajícího hřiště. Více v popisu konceptu
krajiny.
Parkování : problém dopravy v klidu řešíme
vložením parkovacího domu s kapacitou až 440 vozidel / současná verze návrhu /
Koncept domu vychází z našeho prototypu parkovacáho domu založeného na esenci
takové stavby : pojízdná rampa a parkovací sloty. Díky tomuto konceptu je
redukována přebytečná plocha, v místě kde ení efektivní umístit parkovací sloty
jsou definována jádra / 3 /. Sklon rampy odpovídá normám, Parter objektu je
prostupný, vzniká tak jedinečný veřejný prostor. Parkování u Polykliniky a
obchodního objektu je přesunuto do podzemního parkovacího domu, který využívá
sklonu terénu. Zde se nachází cca 100 parkovacích míst, které obslouží i objekt
pojišťovny. Parkovistě pro nový object superbloku je umístěn v 1PP tohoto
objektu. Zde se nachází 200 parkovacích stání. Koncepčně přistupujeme k redukci
automobilů na povrchu a vytváříme integrované stání v objektech. Uvažujeme
longitudální objekt parkování pod novou částí “čočky” superbloku. Povrchové
stání ponecháváme u základní školy, kde redefinujeme tvar do objízdného
kruhového objezdu, který bude sloužit převážně jako Kiss and Ride s podélným
parkovacím stáním.
Artikulace veřejného prostoru - Linie,
Magistrála. Při koncepční fázi vytváříme analytický diagram vektorového pole,
které je generováno na bázi potenciálů vstupů nových a stávajících objektů.
Pole vytváří záhyby které přepisujeme do krajiné složky a mobiliáře. Vzniklý
informovaný prostor dobře reaguje na toky v území a diferencuje longitudální
vlastnost magistrály, tak že vznikají lokální akcenty, které podporují aktivní
užívání parteru.
Zátka / pojišťovna / : dotváříme již
vzrostlou hustou vegetaci do uzavření prostoru mezi polyklinikou a novým
objektem / vzdělávacím inkubátorem podporujícím středoškolský vzdělávací kampus
s parkováním v 1.PP /, mezi objekty vytváříme dvouřadou alej podpořenou mělkým
bazénem pro aktivní veřejný prostor před středními školami a zdravotnictvím.
Objekt Lídlu ponecháváme ve své poloze, naznačujeme ovšem možnou novou kapacitu
objektu, který by mohl vhodně obsahovat studentské bydlení a obchod v
parteru.
V projektu testujeme potenciál města Žďáru,
který navazuje na historickou stopu jedinečných řešení a architektur.
Esence města spočívá v jeho radikalitě a Žďár mnohokrát prokázal, že ačkoliv u
zámku a kostela je třeba pokory a jemnosti u města je možné být soudobý.
Koncept 3K
KOBEREC – KULISA - KONTAKT
Koncept návrhu usiluje o znovuzavedení
rozhodujícího spojení mezi městem a přírodními systémy. Hlavní potenciál
vnímáme v krajině, která nenásilným až difúzním způsobem pohlcuje město a tím
vytváří ideální rámec pro život lidí a realizaci širokého spektra jejich zájmů.
Architektonická a přírodní scéna spolu vzájemně nesoutěží, ale ve svém prolnutí
přináší plnohodnotný nejen estetický zážitek.
Celé území bude založeno na multifunkčnosti,
vrstevnatosti a přizpůsobivosti klimatickým změnám, a to díky důrazu na
extenzifikaci údržby danou výběrem adekvátních vegetačních prvků a použitím
vhodných taxonů vzhledem k danostem místa. Toto místo, v těsném doteku
městského centra, považujeme za jednu z možností regenerace sídla.
KOBEREC značí
snahu o využití všech dostupných povrchů pro ekosystémové služby – práce s
dešťovou vodou, energie ze světla, zvýšení biodiverzity, úprava mikroklima či
zmírnění znečištění ovzduší. Prostor má za cíl stát se kosterním prvkem zelené
a modré infrastruktury, která napomůže městu dynamicky reagovat na
nepředvídatelné budoucí podmínky.
KULISA Samotný
Žďár je protkán zelenými linkami, které napomáhají zmírnit dopad nesourodé
architektury. Tyto kulisy, mají nejen ojedinělou schopnost dotvářet obraz
místa, ale zároveň zde vytváří jakýsi pomyslný nárazník. V konceptu je principu
kulisy využito hned dvakát a to jako ZÁTKY, která doplňuje uliční linii
(připravený k případné budoucí konverzi) a dále jako LINIE – liniového
vegetačního prvku vedoucího pasanta k hodnotám Žďáru.
KONTAKT Zájmové
území má díky těsnému dotyku přírodních hodnot – řeka Sázava, soustava rybníků
s nádrží Staviště a všudypřítomné lesní porosty potenciál vytvořit silný UZEL a
KLOUB/LESOPARK, který napomůže vytvořit efektivněji fungující síť
ekosystémů, která bude mít klíčovou roli pro zlepšení klimatu a podporu městské
resilience. V takovém případě dochází k posílení benefitů, které přírodě blízké
prvky nabízí. Tento KLOUB se zároveň stane prostorem, který zvládne pojmout
všechny požadované druhy městských aktivit.
Úspěšná adaptace na
změnu klimatu vede ke snížení zranitelnosti a zvýšení odolnosti vůči jejím
dopadům, aniž by byla ohrožena kvalita životního prostředí a ekonomický a
společenský potenciál rozvoje.“ (MŽP 2015)
V návrhu je
intenzivně pracováno s prvky modrozelené
infrastruktury (MZI) za účelem snížit množství srážkového odtoku
do kanalizace (odlehčení dešťové kanalizace v období přívalových dešťů) a umožnit využití srážkové vody v místě dopadu pro zlepšení
mikroklima. Návrh počítá s minimalizací množství nepropustných
zpevněných ploch a zachovává co nejvíce nezpevněných propustných povrchů,
nejlépe s vegetačním krytem, aby bylo umožněno přirozené vsakování
vody. Funkční propojení prvků MZI přináší do měst mnoho pozitiv, a to
zejména zvýšený komfort bydlení (zeleň má prokazatelně pozitivní vliv na zdraví
a duševní pohodu člověka a zásadním způsobem posiluje celý městský ekosystém.
Základní principy
práce s dešťovou vodou naznačují vyobrazená schémata na panelu.
Podzemní retenční
nádrže
Podzemní nádrže s
retenčním prostorem, který se plní při srážkovém odtoku a následně
poslouží jako zdroj zálivky pro veřejnou zeleň budou umístěny v blízkosti všech nově
navržených objektů.
Propustné zpevněné
povrchy
Veškeré zpevněné
plochy budou konstruované především z propustných či polopropustných
materiálů s širokými, zatravněnými spárami. Tyto povrchy
umožňují vsak dešťové vody do půdního horizontu.
Vegetační/zelené
střechy
Střechy budou v co nejvyšší míře pokryty vegetačním krytem, který
sníží povrchový odtok, pohlcuje hluku a prachové částice, zlepšuje
klima a zároveň přináší estetickou hodnotu i vyšší životnost střechy.
Zasakovací průlehy
Travnaté plochy v blízkosti komunikací budou doplněny
o mělké prohlubně zadržující dešťovou vodu do té doby, než dojde k
jejímu vsaku do podloží.
Luční společenstva
V rámci šetrného
hospodaření s dešťovou vodou jsou v návrhu využívány především luční
společenstva, která díky minimalizované seči dokáže zadržet více vody než
běžně udržované trávníky. Luční porosty zvyšují biodiverzitu i estetické působení.
Dešťové záhony
Vegetačně-technické
povrchové vsakovací zařízení, které je schopné vsakovat,
zadržovat či odvádět vodu dále skrze propustné podloží. Použité stromy a
rostliny v záhonu urychlují vsak vody, která je pro ně zároveň přínosem a umožnuje
jim zdárný růst i v sušších obdobích. V rámci návrhu jsou dešťové záhony
aplikovány po obou stranách kosterních komunikací.