Vítězné náměstí - Praha / soutěž 2018
V neustále se měnícím
světě jsou postupně možnosti upřednostňovány před určitostí, se cílem
architektury stává tvorba nehierarchického prostředí, kde se uživatelé stávají
hlavními aktéry samotné definice prostoru. To, na čem skutečně záleží, je
schopnost prostoru podporovat vztahy mezi člověkem a místem, a to jak městským
prostředím, tak virtuálním prostorem. Cílem již není vytvořit rozlehlý
homogenní prostor podléhající přísným geometrickým pravidlům a hierarchii,
nýbrž heterogenní soubor vzájemně propojených míst, které jsou schopné spouštět
vztahy na několika úrovních.
Nejprve bylo
vygenerováno topografické schéma založené na analýze jednotlivých budov, vztahů
mezi nimi a jejich vlivu na veřejný prostor k nim přilehlým. Dále byla
brána v potaz aktivita osob a cirkulace dopravy. Spojením těchto dvou
faktorů zohledňujících potřeby uživatelů vzniklo schéma toku. Jeho
základem jsou vrstevnice spojující prostory s totožnou frekventovaností,
kdy velikostně nejmenší útvary spojují nejvíce frekventovaná místa (případně
potencionálně nejfrekventovanější místa). Prostor by měl být chápán jako živý
organismus, schopný dýchat a expandovat. Nesnaží se vytvářet tuhé konfigurace,
ale ponechává pole na improvizaci.
