Soutěžní návrh úpravy městské třídy ve Žďáře dále rozvíjí ideu bohatého a informovaného urbanistického pole. Propracováváme koncept regionálního parametricismu vyhledáním klíčových místních specifik a jejich zapracováním do městské tkaniny.

Kapacity a tendence

Z filozofie M.DeLandy můžeme říci, že existují ke každému fenoménu kapacity a tendence. V případě ZR jsou kapacity kulturní, průmyslově výrobní, sportovní. Tendence je pak spíše destruktivní z pozice města a konstruktivní z pozice Zámku. Vyrovnání fenoménu města a zámku proběhlo v 50 - tých letech vybráním ZR jako strategického místa pro výrobu oceli. Srovnatelně silné elementy zůstaly dodnes rozděleny. Ani spojení modernistickou dopravní strukturou nepomohlo, ba naopak. Doprava je v ZR velký problém i když nemusí. Polycentrický Žďár je vystavěn na rhizomatické struktuře jednotlivých celků. Tyto celky, administratině rozdělené /ZR1-ZR6/, spoluvytvářejí buněčnou strukturu která bude-li spojena rhizomaticky, namísto distribučně, bude prosperovat. V případě městské třídy Nádražní je celek sídliště rozdělen kapacitní komunikací. Navrhujeme prostor rozdělit na jednosměrné komunikace s podélným parkováním po stranách. Mezi jednosmětkami vznikne velkorysý městský univerzální prostor pro pěší a cyklisty – Alej. Alej má jedinečnou kvalitu, která bud v průběhu let narůstat. Je to jediná strategie, která je udržitelná a která zaručuje , že bude třída prosperovat i za Desítky let. Navrhujeme osazení Javorem Klenem do zasakovacích jam, krytých mříží. Stávající stromy budou ozdraveny a v co největší míře zachovány. Vznikne tak hustá vegetativní vrstva.

Síť

Jednoduchá matematicko prostorová metoda stanovení konektivity struktury je založena na hlednání nejbližšího sousedního bodu a jejich vzájemné spojování. Pro základní strukturu použijeme hlednání 3 sousedních bodů. V první instatnci je patrné nepropojování celku. Přidáním dalších bodů na strategická místa dokážeme stanovit optimální strukturu. U nádražní třídy, je třeba navýšit počet hledaných bodů na 4. Při 3 stále vznikají nepropojené shluky a slepé místa. Lineární struktura je následně optimalizována na hladkou křivku, kde se paralelní sítě sdružují do společné cesty / Whooly Path - Frei Otto /. Zajímavé na této optimalizované struktuře je, že odpovídá přirozenému vývoji rostlé struktury. Tak lze i vysvětlit proč u kompaktní historické části stačí na vytvoření sítě 3 body a u modernistické části je třeba min. 4. Na diagramu propojování lze dobře pozorovat hustotu a chování sítě, zvláště u historické části. Pro stanovéní struktury byly analyzovány stávající křižovatky a vstupy do objektů.

Architektonické Pole Michael Faraday: " prázdný prostor není vůbec prázdný, ale prostoupený siločarami, které jsou schopné pohybovat vzdálenými předměty. " Stan Allen "Je nutné rozpoznat komplexní souhry neurčitostí a pořádku, které v městě operují a tím pádem uznat meze a limity architektonické schopnosti řídit město. Architektura se může naučit ovládat tuto komplexnost, ale paradoxně to může udělat jen tím, že se vzdá jisté kontroly.

Při aplikaci pole na prostor města je patrna deformace a průběh toků. Násilným vkládáním propojení dochází k agresivní torzi pole, kde se fluidita rozpadá. Tato strategie se ukazuje jako neuspořádáná a nečitelná. Transformujeme pole do heterogeního jazyka projektu - Santiniovské geometrie. Geometrie reaguje na prostorovost veřejného prostoru a vzniká tak čitelný patern - Signál. Tento signál je interpretován jako semiologická mapa pro diferenciaci funkčního využití - doprava, parkování, cyklostezka, pěší pohyb. Kostky dlažeb jsou atraktovány santiniovským polem a dle blízkosti vzniká rozdělení.

Architektonický jazyk

Důležitá otázka vlastní identity místa , z hlediska kritického regionalismu zcela klíčová, je ve Žďáru nad Sázavou zřejmá. Úhel pohledu který zmiňuje Heidegger může vnímat přítomnost Santiniho jako trauma a nebo jako výzvu. Zcela záměrně můžeme uvažovat že bez Zelené hory mohl Žďár zaniknout. Byl by zde poutní kostel a zámek, usazený přesně do krajiny, s naproto originálním a inovativním designem. Architektura santiniho dle J.Kroupy spočívá v emergentnosti, světle a stereotomii. Santiniho římsa se projevuje propojením soudobého jazyka s odkazem na vlastní interpretaci gotiky. Skutečně první Žďár 15.stol. zanikl, k jeho obnovení přichází s rozvojem zýámku a působení opata Václava Vejmluvy. Tolik zpomínaná geometrická symbolika patří dle historiků jemu. Téma geometrické posloupnosti využil J.Blažej Santini práve v poutním kostele. Číslo 10 dělí různými poměry tak že vzniká komplexní struktura. V plánech je možné číst vlastně parametrické uvažování kde část a celek jsou spojeny sérií vztahů. Použijeme li stejný princip, je možné vytvořit společný kód, jazyk, který lze aplikovat jako architektonický jazyk projektu. Po sérii experimentů přicházíme na fakt, že se jedná o tak bohatou a otevřenou strukturu, že je možné ji použít komplexně. Santiniho architektura jako dědictví UNESCO a Žďáru umožňuje vytvoření jedinečnosti městského prostoru. Aplikace jazyk na mobiliář, pattern dlažby, vektorového pole je koherentní a bohatá. Změnou parametrů lze generovat sloupek, mříž pro ochranu kořenového systému, lavičku, pítka, poklopy, koše atd. Použití obrysu stavby Santiniho kostela jako architektonického pole je transformováno po ulici Nádražní systémem řídící čáry, která je dělena na úseky dle křivosti plochy. Rozměr obrysové křivky se zvětšuje dle velikosti a proporce veřejného prostoru. Pozice a chování paternu bylo aproximováno pomocí sítě sousedních vztahů a vektorového pole. Forma patchworku pak může vizuálně připomínat chování sítě i propojování. Pattern Santiniho se chová funkčně a adaptabilně.

Patchwork

Téma paternu a patchworku vyvozujeme z Delezovi úvahy o Hladkém a Pruhovaném prostoru. Toto určení je nejblíže interpretaci městského prostoru, kde se pohyb, časovost, proměnlivost setkává s racionalitou, plánováním a architekturou. Inženýrské sítě, doprava, stavební čára, zeď a pravý úhel ovládají prostor Architektury a samotná produkce architektury setkávající se s něčím tak hladkým jako je lidská práce nás vede k tezi hladce pruhovaného patchworku. Dlažba ulice je vždy z racionálních tvarů a trvanlivých materiálů. Chování dlažby se mění u vchodů, stromů, inženýrských vstupů, dopravy, tedy jakési diferenciace dle tzv. meaningu. Materiál bude použit na dopravní plochy betonová dlažba, kostka. Na chodníky rulová kostka.